Takhle to dopadá...

...když člověk něco "smolí" v půl třetí ráno. Ale poselství tohoto "majstštyku" je myslím celkem jasné.

Báseň

Pozdní poezie

Psaní veršů takhle pozdě,
to mi věru nesvědčí.
Spát se mi chce věru hrozně,
tohle mi už nesvědčí.

Už nemůžu dál tak žít,
nesmím šidit tělo své.
Do rána už nechci bdít,
vždyť jsou sakra skoro dvě!

Poprvé

No popravdě řečeno toto moje "poprvé" je už vlastně podruhé, protože už jeden blog mám. Ten je ale někde úplně jinde a o něčem úplně jiném a navíc je anglicky, takže ho zase tak moc časte neupdatuju. To se snad tohoto deníčku týkat nebude.
Ze všeho nejdřív si musím splnit jednu povinnost a to sice poděkovat Broňovi, bez kterého by tento blog nemohl vzniknout, protože by mě ani nenapadlo začít si psát něco v češtině. Stránka http://pouler.blog.cz je tedy vlastně jakousi "matkou zakladatelkou" tohoto blogu. A čím začneme? Původně to měla být "chvilka poezie", ale po několika marných pokusech jsem to radši vzdal a nechám to na jindy...