Noc

Kde hledat mám slova,
kam se pro ně obracet?
Mě pomáhá jak zloba,
tak chuť se smíchy pozvracet.

Báseň jako berličku mám,
pomáhá mi z deprese,
někdy malou lekci vám dám,
jindy píšu z recese.

Já

"Jsem jaký jsem a komu se to nelíbí ať mi prdel políbí."
To je moto mého života. Už mnohokrát jsem se za těch dvacet let přesvědčil, že je lepší být spokojen sám se sebou a neohlédat se na názory jiných lidí. Je sice dobré dát na kamarády, ale i oni mohou člověka někdy zklamat. Já jsem se třeba dostal do situace, kdy jsem měl zdánlivě jednoduchou volbu- vykašlat se na partu kreténů, nebo začít kouřit, a tak se dostat do jejich party. Jednoduchá volba, že? Pro mě to tehdy bylo jednoznačné- začal jsem kouřit! Ano... Bohužel... Dnes bych to už neudělal a dotyčné bych poslal tam, kam ani slunce nesvítí. Někdo takový mi za to přece nestojí. Nebo jo?

Vzpomínka

Vzpomínku mám hluboko sobě,
nechci ji vyvolat, bojím se jí.
Vzpomínám na toho, co leží v hrobě
svůj tichý sen si po věčnost sní.