Já

"Jsem jaký jsem a komu se to nelíbí ať mi prdel políbí."
To je moto mého života. Už mnohokrát jsem se za těch dvacet let přesvědčil, že je lepší být spokojen sám se sebou a neohlédat se na názory jiných lidí. Je sice dobré dát na kamarády, ale i oni mohou člověka někdy zklamat. Já jsem se třeba dostal do situace, kdy jsem měl zdánlivě jednoduchou volbu- vykašlat se na partu kreténů, nebo začít kouřit, a tak se dostat do jejich party. Jednoduchá volba, že? Pro mě to tehdy bylo jednoznačné- začal jsem kouřit! Ano... Bohužel... Dnes bych to už neudělal a dotyčné bych poslal tam, kam ani slunce nesvítí. Někdo takový mi za to přece nestojí. Nebo jo?