A ještě jednou...
Když na Tebe se zadívám,
já chápu jaké štěstí mám.
Když vidím Tvůj úsměv hezký,
Tvůj rtík rudý, krásně hebký.
Tvé tváře oblé, spanilé,
jak kopečky dva rozmilé.
Však krása, kterou tělo skýtá,
nevyrovná sílu, jíž duše dýchá.
úterý, září 02, 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat