úterý, září 02, 2008

Dobruška2

A ještě jednou...

Když na Tebe se zadívám,
já chápu jaké štěstí mám.
Když vidím Tvůj úsměv hezký,
Tvůj rtík rudý, krásně hebký.
Tvé tváře oblé, spanilé,
jak kopečky dva rozmilé.
Však krása, kterou tělo skýtá,
nevyrovná sílu, jíž duše dýchá.

Žádné komentáře: